Pokusím se během vánočních svátků napsat pár článků o tom, co různého jsme zažili během roku 2009. Jako první se mi na stůl připletl diplom z okresního kola požárního sportu, takže začnu s ním.
Je 30. května 2009 a vyrážíme směrem na Bystřici nad Pernštejnem s očekáváním silných zážitků...
Proč silné zážitky? To nejdřív musím popsat prostředí na okresním kole, protože bývá od standardních pravidel Požárního sportu dost odlišné. Zaprvé nejsou povolené tretry. To je hodně nebezpečné, a dvojnásob v případě, že je mokro (a co byste neřekli... bylo mokro :) Navíc bez hřebíků nemůžete skočit rychlou a divácky atraktivní "bariéru vrchem". V době, kdy kraj Vysočina na hasičské postupové soutěže přispívá deseti až statisíce korun, nechápeme, že není možné pořídit na překážky vrstvu gumy, aby se dřevo neničilo.
Potom je tu běh na 100 metrů s překážkami jednotlivců. Běžně startuje osm závodníků z každého družstva a počítá se šest nejlepších. Na našich okresních kolech zatím vždy běželi jen tři závodníci a počítaly se dva nejlepší časy. Údajně to má nalákat na soutěž víc družstev. Výsledkem je ve skutečnosti jenom to, že přijedou desítky mladých sportovců, kteří běh na 100 metrů umí nebo by si ho rádi zkusili, ale nemůžou. A výsledek je z velké části dílem dvou sprinterů, nikoliv celého družstva. Letos se dokonce běh na sto metrů neměl do soutěže počítat vůbec, mohli jsme se těšit jenom na doplňkovou stovku "O pohár starosty okresního sdružení". Paradoxně byl příčinou tohoto kroku zpět záměr okresního sdružení věnovat se více požárnímu sportu podle oficiálních pravidel.
Další specifikum okresního kola je škvárová atletická dráha (prý "jediná čtyřstovková dráha na okrese Žďár" :) Ta již má svůj věk a zarůstá plevelem, navíc není jaksi vodě odolná. Den před soutěží pršelo a část trati se proměnila v bahniště. Pořadatelé proto zkrátili trať, přehodili 3. a 4. úsek štafety, místo domečku dali okno a úplně vyřadili kladinu. To je parodie a amaterizmus, který se na okresní úrovni NESMÍ stávat. Družstva, která se na soutěž měsíce připravují, potom trénují naprosto zbytečně - rozhoduje štěstí v improvizaci. Myslíme si, že areál v Bystřici není způsobilý na hostování soutěže takového významu.
Na startovní listině jsme viděli dva silné soupeře: Radostín nad Oslavou, který několik předchozích ročníků vyhrál, a potom kluky z SDH Lhotky. Další družstva mají zkušenosti z dorostenců, ale jinak se požárnímu sportu moc nevěnují. Celkem startovalo sedm družstev.
Jako první disciplínu běželi chlapi požární útok. Měli jsme celkem stabilní družstvo, ... (složení mně připomene Jarda, ten si pamatuje všecko :)... Žádná výrazná chyba, s časem 21,28 jsme sice nemohli být moc spokojeni, ale zase nešlo o žádnou tragédii. Kluci z Radostína už tradičně ukázali, že jim útok jde líp - stříkli za 20,65. Kluci z SDH Lhotky byli o sekundu horší, než my. To není špatná situace pro štafetu.
Další na řadě štafeta, po spoustě organizačních zmatků jdeme na start. Oknem prolétl Tomáš Voda, předává svému bratranci Vlastovi. Ten běží vzorově, bariéru dává tak, jak to jen namokro jde. Jarda dobře staví hasičák, já přebírám štafetu, probíhám místem, kde běžně stává kladina. Napojení bum, sláva, ale co to... z pravé ruky mi padá koncovka, která se má napojit na proudnici, vracím se pro ni. Tak tohle se opravdu nestává :-(( Štafeta se zde běží na jeden pokus. Naštěstí se ukázalo, že většina štafety běžela špičkově. I s mým vracením čas 58,28, to bylo dvě desetinky za Radostínem a 5 setin před Lhotkami.
Ve výsledku Radostín bere dvě první místa, my dvě druhá místa, SDH Lhotky dvě třetí, v součtu pořadí stejné. Bratrský (nebo bratrovražedný?) souboj na krajském kole se nekoná. Postoupili jsme my a Radostín.
Výsledková listina:
| Družstvo SDH | štafeta | útok | součet časů | |
| 1. | Radostín nad Oslavou | 58,09 | 20,65 | 78,74 |
| 2. | Lhotky Sport | 58,28 | 21,28 | 79,56 |
| 3. | Lhotky | 58,33 | 22,27 | 80,60 |
| 4. | Újezd | 67,66 | 32,37 | 100,03 |
| 5. | Nová Ves | 77,31 | 27,27 | 104,58 |
| 6. | Bobrová | 76,63 | 38,40 | 115,03 |
| 7. | Otín | N | N | N |
Na závěr se měla uskutečnit exhibiční soutěž v běhu na sto metrů. To už se ale spustil déšť, bystřická dráha se zalila pěticentimetrovou vrstvou vody a soutěž byla vyhlášena a ukončena.
Pohledem na tento článek zjišťuji, že si celou polovinu textu jenom stěžuju na podmínky na okresním kole. Jenže ten poměr odpovídá skutečnosti! Tahle soutěž je už tradičně z polovičky o sportovních výkonech a z celé druhé poloviny o tom, "co absurdního se zase stane", "jaký nesmysl si kdo vymyslí". Vážím si mnoha lidí, kteří soutěž organizují a pomáhají na ní. Chápeme, že jsou občas věci, které pořadatel neovlivní. Bojím se ale toho, že tady je základní problém v uvažování. Pořadatelé jsou samozřejmě trošku hákliví na kritiku, přípravě věnují nemalé úsilí - ale když už je vše připraveno a nachystáno, je některým líto dvou hodin, ve kterých by se mohly odběhnout druhé pokusy a běh na sto metrů. Je cíleně snižována úroveň soutěže, to prý aby se jí zúčastnilo víc družstev. Pravidla soutěže se upravují tak, aby poctivěji připravená družstva měla menší šanci na vítězství.
Uvidíme, co přinese nový rok 2010 s novým vedením okresního sdružení. Náš boys-team každopádně už teď pracuje na tom, aby v nadcházející sezóně byla co nejmenší část ponechána náhodě a rozmarům pořadatelů.